Takže po nějaké době jsem se zase rozhodl něco málo sepsat. Nic moc zvláštního se nedělo až na to, že už mám konečně kolo a tak budu moci podnikat výlety do blízkého i vzdáleného okolí pokud tedy čas a počasí dovolí.
Momentálně jej využívám i k šetření času a prostředků při cestování do práce. Tato fotka pochází z první cesty do práce, kdy jsem si zajel k moři, které je od místa kde pracuji skoro i vidět.
Pro toto kolo jsem si byl v pátek ve Woy Woy, což je sice odlehlé, ale nádherná část Sydney. Zde jsem měl chvilinku času, tak jsem trošku poznával okolí a moc se mi zde líbilo. Na další výlety pak už nezbylo mnoho času jelikož jsem v sobotu ráno vyrazil se dvěma dalšíma kamarády v obytném voze směr Canberra a dále pak na Snowy Moutains. Zde jsme v neděli podnikly výstup na Mt Kosciuzsko.
Tuto cestu jsme podniky na ski-alpových lyžích. Kdo by řekl, že na nich budu stát poprvé právě v Austrálii. Tedy ale musím říci, že to má něco do sebe. Jen jsem se snažil ze začátku hýbat jako na běžkách a také jsem si uvědomil, že už jsem zatraceně dlouho nestál na lyžích ale mám pocit, že po několika pádech jsem se do toho zase trošku dostal. Navíc jsem si pak sjel z vrcholu nejvyšší hory Austrálie, prostě zážitek na který se jen tak nezapomíná.
Cestou jsem viděl hodně klokanů ve všech možných podobách a jednoho jsem málem i srazil. Také jsem se ještě nezmínil, že mám za sebou prvních 1 200 km na australských cestách. Tedy přiznám se, že ze začátku bylo divné jezdit na levé straně cesty a řadit levou rukou, ale myslím, že jsem si velice rychle zvyknul. Je zajímavé, že klokani žijí i v těchto výškách a teplotách. Místo, kde jsme spali první noc bylo poměrně chladné.
Další naše cesta pak již vedla do Melbourne, kde jsme v pondělí vrátily auto a šli si trošku prohlédnout město. Zpátky do Sydney jsme pak již letěli a díky šťastné náhodě i dřívějším letem v prémiové turistické třídě. Celý tento výlet byl vážně úžasný a myslím, že to už o mnoho lepší být nemohlo. Počasí nám vyšlo skoro perfektně. Cesta do hor proběhla bez komplikací. Výstupový den byl slunečný a bez větru. A v Melbourne jsme také nemokli. Prostě perfektní výlet.
Ještě jsem zapoměl uvést, že auto na tuto cestu jsme měli velice výhodně půjčené jen na přemístění za $5 na den plus jsme dostali $110 na benzín. Pokud by jstě chtěli také velmi levně projet nejakou část austrálie mohu doporučit tento web.
Mé fotky můžete tradičně nalézt v mém albu. Toto album obsahuje také fotky jejichž autory jsou moji spolucestovatelé.
Ahoj Jirko, tak jsem si opět prohlédla Tvé fotky a jen tiše závidím. Být mladší, hned bych takovou cestu podnikla. Máte teď možnosti, o kterých se nám jen mohlo zdát. Já se teď už aspoň těším na lyžování v Itálii. Jedu s Radkem a jeho rodinkou.Teď taky zahajuji studium na Univerzitě třetího věku, tak budu mít pořád zábavu. Měj se hezky a jezdi opatrně. Pa Vlasta
Ano to je pravda proto je potreba si to uzit dokud to jde. At si uzijes lyze. Myslim, ze Italske hory jsou rovnez nadherne. Mej se krasne.
Tak tohle je skvělé… Ty fotky jsou bezva… Teď mě to tak štve, že jsem na ty hory nejel… Myslíš, že by se to ještě dalo? Enbo už tam sníh není? Mimochodem, ty 2 chlápky, co jsem viděl na fotkách, s těmi pracuju v pekárně! 😀 Moc hezký fotky a muselo to bejt super. A líbí se mi, jak jseš tu chvíli a už podnikáš tolik výletů… To je bezva… Psané je to také hezky. To s půjčením auta jste perfektně vychytali! Měj se. Jakub
Myslím, že už budou mít pomalu po sezóně, ale určitě to najdeš na netu jestli je to tam ještě na lyžování. Děl tam mají dost, takže záleží zda jsou správné teploty.
Je třeba si užívat všeho co se nabízí. Už šetřím na další podnik. Měj se pěkně.