Tak a nyní je čas na poslední příspěvek týkající se mého cestování po úžasném Australském kontinentě. Z Perthu jsem tedy letěl na druhou stranu Austrálie do Cairns. Odtud obvykle všichni vyrážejí poznávat Velký bariérový útes. Bohužel jsme zde přiletěli tuším kolem čtvrté hodiny ranní a tak po troše spánku v celkem slušném hostelu jsme vyrazily zjišťovat zda je možno vyrazit někam na šnorchlování jen na půl dne. Bohužel nabídka příliš pestrá nebyla, ale podařilo se nám přímo v hostelu domluvit celodenní výlet na další den, kdy jsme v ceně i jeden ponor s přístrojem. Jednalo se o loď Reef Experience a na vše jsme ještě dostali slevu 10% přímo v hostelu, kde si nás vyzvedly a pak jsme byly opět odvezeni zpět.

Byl jsem z potápění zde tak nadšen, že jsem si zaplatil i 55 dolarů za druhý ponor, který byl tedy mnohem delší a měli jsme více volnosti. I Cairns jako takové se mi líbilo avšak je zde vidět hodně, že žije jen díky turistům. Na mě však zde bylo příliš vlhko, možná o to více jsem si užil koupání večer pod hvězdami v bazénu. Další věc, které jsem si zde poprvé všiml byla houpačka pro vozíčkáře, pravda nejsou údajně příliš používané, ale je pěkné, že se starají. Po dvou dnech v Cairns jsme se vrátily na letiště vyzvednout si auto abychom mohli vyrazit na sever.

Další náš plán totiž již od Tasmánie bylo navštívit Port Douglas, kde každou středu od čtyř hodin odpoledne je možno dostat se na plachtění na moři. Jedná se o velmi pěknou tradici o které údajně referuje i Lonely Planet. Takže jsme se pomalým tempem ubíraly zde. Cestou jsme se zastavily na Hartově krokodýlí farmě, kde jsme však pro tento den jen nastoupily na lodičku a podívali se na tyto děsivé dravce jak hezky dokážou zaútočit. Pak zde také byl párek divokých mořských orlů.

Lístek však platí tři dny a my jsme si naplánovali, že se zde zastavíme ještě při cestě zpátky. Po plachtění a večeři v Port Douglesu jsme pokračovali severně s tím, že bychom přespali na Cape Tribulation což je nejsevernější místo kam se dá normálně dojet podél pobřeží autem. Na místě jsme zjistili, že je potřeba použít přívozu a tak jsme se rozhodli strávit noc v Daintree Village, kde byl příjemný a levný kemp. Ráno jsme však zjistily, že řeku stejně musíme překročit pokud chceme nahlédnout do deštného pralesa Daintree, který je dle všeho nejstarší na zemi. Zde jsme se pak jen prošli po několika stezkách, věřte však, že jediný zde je velmi málo. Naše smělé plány vzaly za své a tak jsme zvládli jen zhruba polovinu toho co jsme chtěli. Pak jsme ještě rychle pospíchaly na farmu abychom si prohlédly zbytek a odkud již poklidně pokračovali zpět do Cairns. Vzpomněl jsem, že zde jsou nějaké velké vodopády a odbočka k nim se nám rozhodně vyplatila. V průběhu deštné sezony jsou vodopády ohromné a byly největší, které jsem v Austrálii spatřil.

No a pak v šest hodin ráno jsme nastoupily další let. Poslední cíl byla známá červená skála – Urulu. Nejlevněji nás vyšlo letět přes Sydney, tak jsme to vzali poněkud na okolo.  Zde jsme si opět na letišti vyzvedly auto a hned směřovali k poněkud méně známému, ale pro mě osobně zajímavějšímu místu, do rezervace Kata Tjuta (v překladu Mnoho hlav). Jedná se o ohromné skalní útvary, které jsou tvořeny slepením malých kamenů. Stejně jako Urulu má toto místo jistý význam pro víru původních obyvatel ale přesto je možné poměrně pěkně si místo projít a prohlédnout. Rozhodně se vyplatí počkat si na západ slunce, který vykouzlí nádherné barvy a jelikož my měli štěstí a bylo i oblačno tak máme i krásné fotky.

Po noci v kempu jsme ještě za tmy rychle vyjeli, abychom viděl východ slunce u Urulu. Bohužel již nebyla žádná oblačnost a tak celkový efekt byl poněkud horší. Pro východy a západy slunce zde mají speciální parkoviště odkud vše můžete z dostatečné vzdálenosti pozorovat. Oba tyto útvary jsou obrovské a tak zblízka to není tolik efektivní. Po rychle snídani jsme se přiblížily abychom si prohlédli návštěvnické centrum a zjistily, zda je možno vylézt nahoru na Uluru, avšak štěstí nám nepřálo a bylo zavřeno takže jsme zvolily jen trasu kolem a pak se již vraceli na letiště abychom stihly let zpět do Sydney.

I když jsou na obě místa pořádány organizované zájezdy doporučil bych spíše vypravit se po vlastní ose. Zpáteční letenka ze Sydney není tolik drahá a půjčení auta rovněž ne a můžete vidět mnohem více a získáte i ohromnou svobodu vidět co chcete a zůstat tam jak dlouho budete chtít.

V následujících dvou galériích jsou fotky z obou těchto míst, snad se budou líbit.

07 – Cairns 3.11	08 – Ayers Rocks 4.11