Tak jsem zpátky v civilizaci a mám zase chvilku času a něco málo o co se podělit. Do Whitehorse dorazilo pět kamarádu z Česka a tak jsme po nezbytných nákupech zásob na dvakrát přejeli do Mayo. Tam jsme přespali a ráno pak nasedli do hydroplánu, který nás za zhruba 50 minut letu vyložil na Duo Lakes.
Jakmile odletěl, tak jsme si všichni uvědomili, že teď už je před námi jediná cesta a to vpřed. Náš plán byl sjet řeku Snake a pak se jak se spojí s řekou Peel dojet až do Fort Mcpherson, kde se řeka kříží s Dempster Highway. Odtud pak jsme chtěli dostopovat zpět do Whitehorse a Mayo.
Po příletu jsme tedy postavili stany nad jezery a vyrazili se trošku projít po okolí. Neboť jsme již dost severně tak jsme se nemuseli bát, že by se setmělo a my netrefili zpět. Slunce sice zapadne a není vidět, ale světlo je snad pořád. Žádné cesty ani značené stezky zde nejsou a tak jsme využívali stezky zvířat a proplétali se všelijak nízkým porostem. Na cestě zpět do tábora, jsme zahlédli medvěda grizzlyho, který se nás hrozně bál a pelášil pryč, dokud se nám neztratil z očí.
Následujícího dne jsme vstávali pozdě v naději, že přestane pršet a po snídani jsme začali přenášet věci k řece, která byla odtud asi tři kilometry. Zvládli jsme vše přenést na dvakrát a večeři už jsme si uvařily u řeky. Celkem jsme měli dvě kánoe a jeden kajak.
Snake River, YT
Podle informací, které jsme měli nás čekal hned první den náročnější úsek. O tom jsme se sami přesvědčily. Po asi hodině plavby jsme přijeli do místa, kde se řeka odrážela od skalních břehů, a protože bylo dost vody tekla dost rychle. První dvě zatáčky nám dodaly odvahy a tak jsme vyjeli s jistou nadějí i do třetí, ale ta se prokázala být nejzáludnější. Obě posádky kanoí se zde vykoupali v docela studené vodě. Já byl v jedné z kanoí a tak jsem si hned první den vyzkoušel tak vše co k tomu patří. Po tomhle zážitku nám ubývalo sil a také nám byla slušná zima. Takže jsme brzy zastavily na pěkném slunečném místě u Reptile Creek vytáhly všechny mokré věci a snažili se usušit co se dalo.
Další den jsme měli opět spíše pošmourný, ale zato jsme z řeky zahlédly na chvilinku losa než utekl pryč. Delší zastávku jsme pak měli u Milky Creek, kde bylo krásné místo na táboření hned u řeky a odkud jsme se vypravili prozkoumat údolí kolem Mount Macdonald a spatřily zde jediného soba.
Milky Creek
Pak nás ještě čekal jeden kaňon, který jsme raději obešli a podle všeho to tak dělá i většina lidí.
Ke konci řeky nás ještě čekaly záludné vlny, ale díky vysokému stavu vody jsme je mohli objet a tím si to trošku ulehčit.
Po tom co se naše řeka spojila s Peel jsme již pokračovali díky příznivému počasí čtyři dny, až jsme dorazili k přívozu poblíž Fort Mcpherson.
Zde jsme se vyspali v kempu, který je jeden kilometr od přívozu na pravé straně a má i sprchy s teplou vodou.
Západ slunce nad Peel River
Jedno dobrodružství nám tím skončilo, ale hned další začalo. Potřebovali jsme odtud dojet něco přes tisíc kilometru zpátky do Whitehorse. I když tato cesta není nijak moc frekventovaná (Dempster Highway je jediná cesta v Kanadě, která vede za polární kruh a vede jen do několika osad). Rozdělili jsme se na tři skupiny, abychom zvýšili své šance se dostat kam potřebujeme. Neboť jsem já a jeden kamarád jeli vyzvednout moje auto, které bylo zaparkováno v Mayo a jiný kamarád odlétal už 19. července zpět tak jsme stáli až poslední a první den jsme se nikam nedostali. Druhý den se nám však už po třetí hodině podařilo získat odvoz s párem z Ontária, ti nás zavezli až na konec s několika zastávkami a třemi roztrženými gumami cestou na jejich přívěsu jsme se pak už dost rychle dostali i do Mayo, kde jsme vyzvedli auto, přespali, ráno si vše prohlédli a odtud zajeli i do Keno City a pak se již večer setkali se všemi ostatními.
Teď když dokončuji tento článek, jsem zase sám ve Whitehorse a vyrážím dál na sever do divočiny a pak i Dawson City na hudební festival.