Takže, jak jsem psal v minulém příspěvku poslední park už jsme měli za sebou a tak jsme mířili na Floridu. Nejprve jsme se zastavily v Duragnu, kde se tou dobou konal Oktoberfest a měl takovou velmi příjemnou atmosféru a dobrá piva místní produkce a vše bylo doplněno výstupem místních kapel. Dále jsme si prohlédli cestou Santa Fé a pak také Cadilac Ranch před Amarillo. V Amarillo samotném jsme se pak zastavili v Big Texan Stake Restaurant. Nevyužily jsme možnosti sníst zadarmo steak velký 72 uncí (2041 gramů), neboť to má háček a to sice hodinový časový limit. Momentálně je rekord pod pět minut. No a pak jsme další větší zastávku měli až v New Orleans, kde jsme prohlédli jen French Quarter s nádhernou koloniální architekturou.
Pak již jsme podél pobřeží pokračovali až do Pensacola, kde už jsme tedy vkročili na půdu státu Florida. Zde jsme si vyhlédli kemp nedaleko od města na Grassy Pointu. Zkusili jsme použít navigaci od Google abychom tam dojeli, ale chtěla nás vzít přes nějaký tankodrom a tak jsme to vzali jinou cestou. Druhý den jsme se pak podívaly do základny amerického námořnictva, kde je muzeum letectví podobné tomu v Seattle, avšak zde je vstup zdarma a pak je to také zaměřeno na námořní letectvo a vesmír. Také jsme si byli prohlédnout pozůstatek pevnosti Fort Pickens, která byla součástí opevnění přístavu a námořní základy a zúčastnila se bojů v občanské válce.
Dále jsme pak již směřovali k atlantickému pobřeží, počasí nám však už tolik nepřálo a tak jsme si prohlédli Daytona Beach a zamířili do Orlanda.
V Orlandu jsme si pak vybrali zábavní park Universal Studios, kde jsme si užily parádní den na různých horských dráhách a atrakcích a litovali jsme, že jsme si nepřivstali abychom byli v parku dříve, večer jsme ještě zakončili v kině na filmu Most špiónů, který však přijde do českých kin až v prosinci. No a další den jsme se pak vyrazili podívat a vykoupat do Naples. A pak jsme ještě projeli Everglades parkem, který chrání původní mokřiny, kde žijí mimo jiné také američtí aligátoři a zde jsme je také konečně viděli. Po prohlídce parku jsme si zajeli i na nejjižnější místo pevninských spojených státu a vykoupali se na pláži v Key West a projeli všechny Florida Keys.
Odtud už jsme pak pokračovali k severu, první noc jsme strávili v Homesteadu a pak už jsme byli v Miami, kde jsme se podívali na Miami Beach a později i Boca Raton a Fort Lauderdale, kde jsme pobyli dva dny a pak se rozdělili. Můj kamarád, zde ještě pobude pár dní aby pak odletěl na Hawai a já jsem vyrazil dále na sever k Halifaxu.
Cesta z Floridy do Halifaxu mi zabrala však už jen čtyři dny, celou cestu totiž pršelo a také už mě to samotného tolik nebavilo. Tak jsem objel Washington, DC, pak si jen trošku prohlédl Filadelfii a nakonec jsem projel přes Manhattan a litoval jsem, že jsem to raději neobjel, ono jsem stejně skoro nic neviděl a projíždět New Yorkem není dobrý nápad. Pokračoval jsem tedy po mezistátní dálnici číslo 95 až do New London, kde jsem odbočil na 395 abych se vyhnul Bostonu, který jsem již navštívil loni s rodiči.
Aligátor
Pak jsem se zase napojil na 95 a jel bez problémů až do Portlandu, kde jsem při cestě do obchodu s náhradními díly ve kterém jsem chtěl pořídit na opravu problému s řadící pákou najel na sklo na cestě, kterému se podařilo proříznout mi v levé přední gumě asi sedm centimetrovou díru a tak jsem si poprvé vyzkoušel výměnu kola, protože to bylo prázdné během několika vteřin. Takže jsem nakonec musel pořídit i novou gumu, stejnou neměli a jak jsem později zjistil v Canadian Tire, tak se stejné již několik měsíců ani nedělají. Takže se mi vyplatilo dodatečné pojištění, které jsem si při jejich koupi připlatil, neboť mi pak vrátily peníze co jsem za ni dal.