Po dlouhé době jsem zase na delší cestě a je zde více lidí, kteří chtějí vědět, jak se mi vede a co jsem prožil. Proto se zde opět objeví několik zápisků z této cesty. Nejspíše však využiji volný čas i k tomu abych sepsal něco i k pár předchozím cestám, k čemuž jsem se zatím stále nedostal i když jsem nad tím přemýšlel.
Tak nyní ale k té současné. Podařilo se mi domluvit v práci dlouhé volno, a tak jsem v červenci vyrazil do Prahy, odkud jsem pak pokračoval přímým letem až do kanadského Montréalu. Zde mě pak již na letišti vyzvedl kamarád a u něj jsem i zůstal a byl i mým společníkem na tomto úseku cesty.
Nejprve jsme tedy trošku obhlédli Montréal, ale jelikož měl zrovna i on volno, tak jsme vyrazily na sever prohlédnout si park Mont Tremblant. Na cestu jsme si zamluvili malý pickup a v půjčovně nám dali Nissan Titan, který se mezi ty malé rozhodně nepočítá, ale vždy jsem se něčím takovým chtěl projet, tak to mám teď splněno. Byly jsme zde ubytováni přes Airbnb u krásného jezera a přemýšleli jsme o tom zůstat v nějakém kempu i déle. Bohužel jsme však sebou neměli žádné jídlo, a to co bylo na mapě popsáno jako obchod mělo jen velmi základní věci a téměř žádné normální potraviny.
Takže jsme se vrátily do Montréalu a pak následující den vyrazily na východ směrem na Sherbrooke, kde je to taky moc pěkné a v Bromont jsme si vyšlápli na místní kopec, odkud byl pěkný rozhled do okolí, ale zase tolik to za tu námahu nestálo. Ve středisku provozují v létě akvapark a singletreky, kdy obě tyto atrakce vypadaly hodně zajímavě.
Pak jsme se vrátily na zase zpět do města, abychom něco málo opracovali a vyrazili pak na další cestu do Otavy, kde jsme si trošku zase prohlédli okolí a pak i město a večer se potkali s dalšími kamarády, kteří zde teď fungují. Po přespání u nich jsme se vydali ráno na obhlídku dalšího parku a pak směrem na Toronto, tam jsme se chystali potkat s dalšími kamarády. Cestou jsme se zastavily v parku Petroglyphs, který by měl být místem s největší koncentrací petroglyfů (ryteb do skály) původních obyvatel v Kanadě. Tento park nás zaujal a viděli jsme zde i želvy a několik dalších krásných míst.
Nyní už se naše cesty rozdělily a já jsem nasedl na vlak do Halifaxu, abych po čase opět navštívil známá místa.
Jirko díky, opět jsem si pěkně početla. Tiše závidím, ale smozřejmě v dobrém.
Paráda Jiříku!
Doufám, že vše klape podle plánu! Ani se nedivím, že jsi pořád nenašel čas na dopsání předchozích cest, my jsme na tom stejně 😀
Jirko, paráda, jen tak dál a spoustu zajímavých zážitků přeju :-)! Ta hromadná jóga musela mít dobrou atmosféru.