Možná by to podle tohoto blogu mohlo vypadat, že jsem přestal cestovat. To není tak úplně pravda, jen jsem necítil potřebu něco sdělovat o takových normálních výletech do Vysokých Tater a podobných míst. Je tam samozřejmě krásně a jsem moc rád, že jsem se tam dostal, ale přesto mě tyto zkušenosti neinspirovali k napsání dalšího článku.
Jiné je to však s výletem, který jsem podnikl s kamarády na začátku prosince na Island. V zimě se dají pořídit zpáteční letenky z Katowic za zhruba 1 600 a i půjčení auta a ubytování je výrazně levnější než přes léto. Také počet turistů na všech místech je významně snížen. Čtyřdenní výlet nás takto vyšel na 5 800 se vším, což je skoro levnější než zůstat někde u nás.
První den po příletu jsme se jen ubytovali a vyrazily za město, zda náhodu neuvidíme polární záři a nejspíše slabounká šla vidět, ale konejšily jsme se tím, že další den by měla být aktivita lepší, a tak i snad bude zážitek silnější.
Druhý den, pak bylo zataženo, a tak jsme vyrazili do zlatého trojúhelníku. Začali jsme vzadu majestátním vodopádem Goðafoss, odtud jsme pak ještě vyrazili do vnitrozemí a přiblížili se horám a pak jeli zpět na gejzíry. Myslí, že v zimě je gejzír Strokkur ještě aktivnější než v létě. Nakonec už za setmění dorazili do oblasti Þingvellir, kde jsme se podívali na vodopád Öxarárfoss.
Třetí den už bylo nádherně, a tak jsme si udělali nejdelší výlet až do Víku. První zastávkou byl nejvodnatější vodopád Urriðafoss, který jsme při minulé návštěvě minuly. Pak již známý Seljalandsfoss a Skógafoss. Výlet jsme pak zakončili na poloostrově Dyrhólaey a černé pláži Reynisfjara. Počasí nám velmi přálo a celá cesta poskytovala čarovné výhledy. Navíc se nám tento večer poštěstilo a viděli jsme i polární záři, za kterou jsme zde přijeli. Zde jen poznamenám, že se blížil úplněk, tedy nebyly úplně vhodné podmínky pro pozorování polární záře. Tedy příští výlet musím naplánovat v době, kdy bude měsíc spíše ubývat něž přibývat.
V den našeho návratu jsem pak vyrazily na místa na jihu do oblasti Reykjanes, kde jsme se při první návštěvě vůbec nedostali. Bohužel počasí už nepřálo a foukal silný vítr a do toho pršelo a sněžilo. Byl jsem opět moc rád, že máme pohon všech kol a zimní kola s hřeby, jelikož cesty, po kterých jsme jeli by jinak nejspíše projet nešli. Na Islandu navíc nikdo nepoužívá sněhové řetězy, a tak je príma, že v půjčovně člověk dostane auto s takto vybavenými pneumatikami. Prohlédli jsme si tedy geotermální oblast Krýsuvík, útesy Krisuvikurberg, bývalou rybářskou osadu Selatangar, maják Hópsnesviti, horký pramen Gunnuhver a další maják poblíž. Pak jsme se také zastavily na mostě mezi kontinenty, je to další místo na Islandu, kde se dá pozorovat, jak se od sebe vzdalují kontinentální desky Evropy a Ameriky.
Po všech těchto zážitcích jsme už vyrazili do Keflavíku na brzkou večeři do výborné restaurace Ráin, dokoupili pár drobností a jeli vrátit auto na letiště.
Rozhodně bych každému doporučil navštívit Island i v zimě, zážitek je to rozhodně úžasný a krajina, zde nabízí opět jiné zážitky.
Všechny fotky pak na již tradičním místě https://fotky.kapi.cz/#15770094229166