Tak cesta má stále pokračuje a po té co jsem si prohlédl malinko i kanadské Rocky Moutains a pak jsem v Banffu vyzvedl kamaráda, který teď se mnou bude dva měsíce pokračovat. Spolu už jsme pak přes Whistler zamířili do Vancouveru. Tam se tou dobou už nacházel další kamarád u kterého jsme strávili dvě noci a trošku si prohlédli město s tím, že já jsem se vypravil i do Irské hospody, kde jsem tři měsíce pracoval a poznal pár lidí, kteří ještě zůstali a dal jsem si také výborný jehněčí sendvič, který byl něco, na co jsem se těšil. Od Rockies se s námi už táhl déšť, ale přesto jsme na Vancouver Islandu shlédli co se dalo. U jedné lososí líhně pak viděli i dva černé medvědy, kteří se tam krmili. Zašli jsme se podívat i do národního parku Pacific Rim a přivstali jsme si abychom viděli východ slunce na pláži, kde jsme pak i posnídali.
Long Beach, BC
Odtud jsme pak zajeli do Viktorie, kde jsme se rozhodli nasednout na trajekt a přejet do Port Angeles v Americe, čímž si ušetříme nějaké starosti při přechodu. Mě si tedy pozdrželi déle než mě bylo příjemné, ale nakonec jsme oba dostali nová víza na tři měsíce a tentokráte bez žádného poplatku a tak jsme se dostali až na poloostrov Olympic, zde jsme si prohlédli deštný prales Hoh za mírného deště a pak jsme zajeli až k Mount St Helens Volcanic National Monument. Tady nám přálo počasí a tak jsme se vypravili na půldenní výlet nejprve na Henry’s Ridge a pak i na Coldwater Peak. Odtud jsme viděli čtyři sopky, mimo jiné i náš další cíl Mt Rainier. Cestou jsme potkali dvě starší paní, které nám doporučily trasu na Paradise a pak také na Sunrise, což jsou dvě místa, kde je ubytování a dá se dojet autem. My jsme se vypravili nejprve na Paradise, kde jsme si vylezli na Skyline Trail a rozhlédli se do okolí, ale do Sunrise už jsme dorazily později a tak jsme se jen rozhlédli a vyjeli ven z parku na noc.
Mt. Rainier
Další den už jsme pak přijeli do Seattle,kde jsme zbytek dne strávili v Museum of Flight, zde mají rozsáhle expozice o létání a vesmíru a oběma se nám zde moc líbilo. Mimo jiné, zde je jeden ze zbylých Concordů, Air Force One a také jeden Boeing Dreamliner. Po noci na parkovišti u Walmartu, jsme se pak vypravili do centra města, které jsme si za čtyři hodiny prohlédli Pioneer Square, Pike Place market, Space Needle a zase vyrazili na cestu. Město jako takové je docela pěkné, ale shodli jsme se, že všude tu je nějak moc lidí, na což já si už odvykl při cestě po severu.
Teď už máme za sebou i Yellowstone, ale o tom zase příště, tohle bude jen takový kratší zápisek z cesty.